Dalmatin – puntíkatý parťák z Chorvatska

Nebýt netradiční puntíkované srsti, dalmatinové by se asi netěšili tak velké oblibě. Jejich popularitu v devadesátých letech navíc výrazně zvedl animovaný film 101 dalmatinů. Tehdy chtěl mít tohle plemeno doma snad každý milovník psů a na ulicích jsme je potkávali dnes a denně. V současné době už se s dalmatiny sice tak často nesetkáváme, naši pozornost si přesto zaslouží.

Dalmatin ve stoji opřený o zábradlí

Pochází z Balkánu

Místo, kde byl dalmatin vyšlechtěn, je skryto již v názvu plemene, třebaže málokdo si tuto skutečnost dá do souvislosti. Dalmatin pochází z Dalmácie – regionu v dnešním Chorvatsku, kde byly nalezeny zmínky o existenci skvrnitých psů staré několik tisíc let. Co se týče nejstarší historie dalmatinů, kynologové však dosud neodpověděli na řadu klíčových dotazů ohledně jejich původu. Jistější jsou si teprve s tím, co se odehrálo v době relativně nedávné. První plemenný standard byl oficiálně zveřejněn ve druhé polovině devatenáctého století, konkrétně v roce 1860.

Vzhled a povaha

Spolehlivým rozpoznávacím znakem dalmatinů je jejich zbarvení. Krátké a tvrdé chlupy tohoto středně velkého psa jsou bílé s hnědými nebo černými skvrnami. Štěňata se ovšem rodí jednobarevná a skvrny se postupně objevují teprve kolem dvou týdnů věku.

Dalmatini jsou typičtí především svými puntíky

Dalmatini jsou typičtí především svými puntíky

Dalmatinové jsou štíhlí a dobře stavění psi schopni podávat vynikající fyzické výkony – původním účelem jejich šlechtění byl koneckonců lov. I z toho důvodu je ze strany majitele třeba počítat s vyšší časovou náročností a věnovat svému psovi dostatek možností, jak naplnit značnou denní potřebu pohybu. Dalmatinové jsou snadno cvičitelní a pevně oddaní svému majiteli. Nehodí se však jako hlídací psi.

Na co si při chovu dát pozor

Dalmatin – Detail hlavy z profilu

U dalmatinů je bohužel velmi rozšířená hluchota – zejména u modrookých variant

Třebaže má většina dalmatinů přátelskou a dobromyslnou povahu, s jejich chovem jsou spojeny určité rizikové faktory, které některé ze zájemců o pořízení tohoto psa nakonec odradí. Dalmatinové jsou totiž v porovnání s jinými psími plemeny náchylnější k různým onemocněním a častěji u nich dochází k výskytům dědičných chorob. Vedlejším účinkem exprese genů pro bílou srst je například hluchota, která se objevuje u psů s modrýma očima. Přestože ti bývají z chovů vyřazováni, stále je možné poměrně často narazit na hluchého dalmatina. Dalmatinové dále trpí na močové kameny a potíže s respiračními funkcemi, což jsou další důvody, proč počet těchto pozoruhodných prastarých psů po světě spíše klesá.

Líbí se vám článek? Doporučte jej přátelům:

Přidat komentář

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookie. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít