Pudl – jeden z nejinteligentnějších psů

Martina Janoutová
26. 2. 2019

Pudl jako inteligentní a společenské plemeno vyžaduje dostatek pozornosti a péče. Za vznešeným vzhledem se ukrývá hravé srdce, které není radno zanedbávat. Pevně stanovené hranice při výcviku z pudla dělají učenlivého a přátelského parťáka, který se okamžitě ujme role věrného rodinného společníka či výstavního psa.

Historie plemene

Existuje mnoho názorů na to, odkud plemeno pudla pochází a kdo byli jeho předkové. Jeho šlechtění probíhalo současně v Německu, Rusku a Francii. Dlouho probíhaly dohady o tom, komu bude pudl jako plemeno uznáno. Nakonec zvítězila Francie, která pudla hrdě označuje za své národní plemeno. Zajímavostí je také to, že originální francouzský název plemene „caniche“ je odvozen od slova „canichon“, což v předkladu znamená kachňátko. Přímými předky pudlů totiž podle některých názorů byli lovečtí psi používaní k lovu ptactva. A ačkoliv je vývoj plemene dlouhý a historie rozsáhlá, stejně jako u jiných lze o pravé historii pudla mluvit až po první písemné zmínce. K tomu došlo na počátku 19. století a uznání pudla jako samostatného plemene proběhlo až v roce 1876.

Vzhled plemene

Zástupci pudlů mají různé barvy a velikosti. Každá kynologická organizace uznává jiný počet velikostních skupin. Podle Mezinárodní kynologické federace FCI jsou skupiny čtyři: velký, střední, trpasličí a toy pudl. Pro všechny je typický noblesní vzhled a dlouhé svěšené uši podél hlavy. Výška v kohoutku se pohybuje v rozmezí 23–62 cm a hmotnost u dospělého pudla kolísá mezi 1 až 30 kg podle toho, do jaké velikostní skupiny spadá. Na pudlovi vás na první pohled upoutají kulaté oči tmavé barvy a kadeřavá nebo šňůrová srst. Jako výhoda se může zdát to, že pudlí srst nelíná, avšak o to větší péči vyčesávání vyžaduje. Majestátní vzhled podtrhuje dlouhý vzhůru nesený ocas, který se dříve kupíroval.

Povaha

Pudl patří mezi velice učenlivá a inteligentní psí plemena. A přestože dříve byli považováni za lovecké psy, dnes se řadí ke psům společenským, kteří se bez problémů snesou i s ostatními zvířaty. Jeho vysoká inteligence se vyznačuje hravostí a živou povahou. Pudlům se je proto třeba věnovat, neustále si s nimi hrát a připravovat jim zábavné a naučné aktivity. Samozřejmě jako u každého jiného plemene i zde je potřeba dbát na výcvik a socializaci, protože i trpasličí pudlové jsou schopni využít příležitosti a převzít vůdčí roli ve smečce. Pokud se však budete svému čtyřnohému miláčkovi věnovat, pudl si vás okamžitě získá. Pudlové dokážou být ke svému pánovi fixovaní a k ostatním lidem ostýchaví.

Nároky na pohyb

Pudla se nebojte zaměstnat hrou a psím sportem. Jeho veselá povaha si o akci přímo žádá. Zabavit ho můžete již samotným výcvikem a hrou s míčkem. S takto učenlivým psem si ale můžete dovolit vyzkoušet i jiné aktivity typu agility, flyball či frisbee. Jediný problém mohou představovat nevhodné venkovní podmínky, které se často podepisují na jeho srsti.

Zdraví pudla

Pudlové patří mezi plemena, u kterých se závažné zdravotní problémy objevují zřídka. Pevnému zdraví se nejvíce těší pudlové ze skupiny velcí. U trpasličích a toy pudlů se může objevit luxace čéšky, dysplazie kyčelních kloubů či atrofie sítnice oka. Toto však bývají prakticky vzácná onemocnění. Oproti tomu u pudlů častěji dochází k slzení očí a tvorbě zubního kamene. Nezbytné je proto oči vyplachovat borovou vodou a provádět pravidelnou ústní hygienu. Samozřejmostí by také měla být péče o drápky a srst, kterou je nutné často vyčesávat a stříhat, protože jedině tak zabráníte jejímu zplstnatění.

Využití a výcvik pudla

Pudlové zvládnou naučit se celou řadu povelů. Bez komplikací dovedou podstoupit také základní výcvik poslušnosti. Učí se velice rychle a berou trénink jako hru, proto někdy působí roztěkaně a „rozlítaně“. Toho si lze všimnout převážně u velkých pudlů, kteří dospívají později a tyto roztěkané návyky mívají v pubertě. Hravé a aktivní povahy lze dále využít k nácviku tance se psem či při canisterapii.

Sdílet článek

Facebook

Twitter

Pinterest

email

Diskuze

Martina Janoutová

Odmalička jsem velkou milovnicí všech zvířat a koček především. Vždy jsem měla snahu se o všechny nalezence starat a poskytnout jim útočiště. To mi zůstalo dodnes, stejně jako moje láska z dětství – perský kocourek Tom, který je dnes už senior. Jako zapálenou chovatelku mě proto psaní pro Mazloun velice těší a mám radost, že mohu své chovatelské zkušenosti předávat dál.