Perská kočka: klidná kráska s dlouhou srstí a historií

Perská kočka
Barbora Jelínková


31. 3. 2017

Exotické perské kočky s překrásnou dlouhou srstí ve skutečnosti nepocházejí z Persie, jak by jejich název napovídal, ale z Velké Británie. Zde byly základy jejich chovu položeny již v sedmnáctém století, a to díky angorským kočkám přivezeným z Blízkého východu. Postupným šlechtěním pak z plemene původně zcela nepodobného dnešním „peršankám“ vznikly kočky, které si nelze splést s žádnými jinými.

Potíže s krátkým nosem

Perské kočky se vyznačují dvěma hlavními rysy, které je na první pohled odlišují od ostatních kočičích plemen. V první řadě to nápadně zkrácená obličejová část lebky – dokonce natolik, že svým nositelkám může způsobovat zdravotní potíže. Chovatelé perských koček by měli být připraveni na to, že jejich kočka se může potýkat s ucpanými slznými kanálky nebo problematickým chrupem. Pomoci předcházet těmto potížím může každodenní starostlivá péče, majitelům se doporučuje pravidelně čistit kočce obličejové rýhy a srst pod očima.

Perská kočka a její zploštělý nos

Vzhled kočky: Unikátní srst peršanek

Druhým neodmyslitelným znakem perských koček je jejich dlouhá srst (pesíky dorůstají až 12 centimetrů!). Po celém těle dosahuje zhruba stejné délky, kolem krku pak vytváří nadýchaný límec. Na omak je nesmírně příjemná – hustá, měkká a hedvábná, jako byste se dotýkali nejjemnějšího plyše. Zbarvení může být velice rozmanité: Zatímco úplně první perské kočky byly převážně bílé, dnes se rozeznává celkem 21 oficiálně uznávaných barevných variant (a existuje jich celkem až 60).

Krásné huňaté perské kočky

Péči o srst budete muset věnovat čas

Při chovu je důležité péči o srst nezanedbat. Samozřejmostí by mělo být každodenní kartáčování, pokud možno intenzivnější v době línání. Pokud je však o srst správně pečováno a je udržována v čistotě, nezacuchá se ani neplstnatí. Rovněž se doporučuje čas od času zvíře koupat ve speciálním šamponu.

Povaha perské kočky: Spánek nade vše

Perské kočky jsou ušlechtilá zvířata, která se po staletích strávených ve společnosti člověka změnila z původních štíhlých a elegantních divokých šelem takřka k nepoznání. A to i co se týče povahy. Nečekejte proto od nich žádné akrobatické výkony a nezřízenou aktivitu a hravost tolik typickou pro jiná plemena.

4-perska-kocka

Perské kočky jsou klidné až flegmatické osobnosti, které dávají přednost poklidnému polehávání v křesle a dlouhým hodinám spánku. Ke hře je třeba je vyprovokovat, na aportování nebo procházky na vodítku si radně nechte zajít chuť. Z tohoto hlediska se jedná o zcela ideální plemeno pro chovatele, kteří se často pohybují mimo domov. Perská kočka bez problémů snese delší samotu.

Barbora Jelínková

Prvního mazlíčka jsme se sestrou dostaly, když mně bylo 9 a jí 7 let, byl to černý zakrslý králík. Ten překonal bariéru v podobě rodičovských zákazů, takže od té doby přibývali jeden za druhým: Postupně přišlo akvárium, terárium se strašilkami, morče, myši, králík číslo dvě, kočka (několik) a nakonec kocour. Momentálně svůj domov sice s žádným chlupáčem ani opeřencem nesdílím, ale zájem o chovatelství mi zůstal. Když ho spojím se svou jí láskou ke psaní, je Mazloun jasná volba.

Máte dotaz nebo radu?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *