Hadi – mazlíčci ne pro každého

Jana Šmídová
6. 12. 2011

Ne každý v sobě nalezne odvahu pořídit si mazlíčka hada. Mnozí lidé se hadů štítí pro jejich údajnou slizkost. Kdo si kdy na hada sáhl, zjistil, že hadí kůže je suchá a pokud vyloženě necítí vůči tomuto zvířeti odpor, je i příjemná na omak.

Co bychom měli vědět o anatomii hadů?

Kostra a svaly hadů

Vzhledem k tomu, že had nemá končetiny, je stavba těla jednoduchá. Kostra hada je složena z lebky, páteře a mnoha obratlů s párovými žebry. Díky dokonalé souhře velkého množství svalů a svalových úponů, obepínajících kostru, se had pohybuje pro něj typickým plazivým pohybem.

Povrch těla hadů

Hadí tělo je pokryto pružnou kůží s šupinami, které se liší tvarem a velikostí, podle druhu hada. V souvislosti s růstem (2-3x za rok) se hadi zbavují vnější vrstvy odumřelé pokožky. Tehdy hovoříme o svlékání kůže.

Hadi mají maskovací zbarvení kůže, které je chrání před útoky jejich nepřátel.

Uspořádání vnitřních orgánů

Protáhlému tvaru hadího těla odpovídá i uložení vnitřních orgánů, které jsou většinou také podlouhlé. Z párových orgánů bývá jeden z nich zakrnělý nebo jsou uloženy za sebou.

Smyslové orgány hadů

Zrak a sluch

Někoho možná fascinuje upřený pohled hada. Je to dáno tím, že oční víčka jsou srostlá s kůží. Hadi jsou krátkozrací, vidí pouze objekty pohybující se v jejich blízkosti. Protože i sluch je u nich nepříliš vyvinut, reagují jen na vibrace, které vznikají ze zvuku a to ještě tehdy, kdy mají hlavu položenou na zemi.

Čich a Jacobsonův orgán

Zato čich (nozdrami) je u hadů velice dobře vyvinut, především díky tak zvanému Jacobsonovu orgánu. Ten je uložen v horním patře tlamy. Had (aktivní) neustále kmitajícím jazykem sbírá ze vzduchu různé neviditelné částice pachů a ty se zatažením jazyka přenášejí k Jacobsonovu orgánu, který je vyhodnocuje. Had tímto způsobem vnímá živočicha, aniž by jej viděl.

Pozření potravy a krmení

Hadi jsou dravci – lovci. Svou oběť usmrcují jedem anebo škrtěním. Potravu polykají vcelku pomalým soukáním, klidně i několik dní. Mnohdy jsou schopni pozřít kořist větší než svoji hlavu. Je to dáno tím, že si mohou jakoby vykloubit čelisti a jejich pohyblivě spojená lebka se tímto roztáhne tak, že jim polknutí větší kořisti nedělá problémy. Hady není třeba krmit každý den, podle druhu hada, jednou týdně. Dospělé zdravé jedince stačí nakrmit i jedenkrát za 14 dnů.

Nejčastěji chované druhy hadů v zajetí

Užovka červená

Zkušení chovatelé doporučují začínat chovem nejlépe Užovky červené (Elaphe guttata), která je jednou z nejméně náročných druhů. Je to nejedovatý hadse zabarvením od rezavě červené, po cihlově červenou. Její velikost je zhruba od 140-180 centimetrů. Krmí se drobnými hlodavci nebo kuřecími jednodenními holátky.

Korálovka královská

Korálovka královská (Lampropeltis pyromelana) je druhým vhodným druhem pro začínající chovatele. Je to klidný had, který nekouše. Dorůstá velikosti od 90-115 centimetrů. I korálovka nás zaujme zabarvením. Má černou hlavu s bílým čumákem a po těle se pravidelně střídají bílé kroužky s černým zakončením, s kroužky červenými. V přírodě se živí ještěrkami, menšími plazy, ptáky a malými savci. V domácím chovu jim předkládáme myši, krysy a kuřata.

Hroznýš královský

Hroznýš královský (Boa constrictor) stejně jako Krajta královská (Python regius) se hodí pro zkušenější chovatele. Hroznýše poznáme podle typicky trojúhelníkové hlavy. Hroznýše řadíme ke škrtičům. Hroznýši, podle poddruhu, dorůstají v přírodě délky až 3,5 metrů. V domácím chovu dorůstá zhruba do 2 metrů. Živíme je většími i menšími hlodavci, ptáky a kuřaty.

Krajta královská

Krajta královská (Python regius) patří k hroznýšovitým. Liší se hlavně velikostí, protože dorůstá do délky maximálně 140-150 centimetrů. Krmíme ji drobnějšími hlodavci. Hadi se podle druhu dožívají patnácti až třiceti let. Proto je na místě, dobře si promyslet, zda se chovu hadů věnovat či ne.

Sdílet článek

Facebook

Twitter

Pinterest

email

Diskuze

Jana Šmídová