Rotvajler – pes mnoha tváří

Martina Janoutová
23. 4. 2020

Rotvajler dovede být při důsledné výchově užitečné a přínosné plemeno. K různorodým účelům jej využívá například armáda nebo policie. Pokud se ho však ujme nezkušený, začínající nebo nevhodný majitel, může být pro člověka nebezpečný. Hlavní úlohu v dominantních povahových rysech hraje kromě výchovy a socializace i dědičnost, která se u tohoto plemene může projevovat zvýšenou tvrdohlavostí a sebejistým chováním.

Historie plemene

Historie rotvajlera sahá hluboko do minulosti, a to až do doby antického Říma. Jeho předky pravděpodobně používali vojáci římské legie k lovu divoké zvěře a nahánění velkých stád dobytka, jenž dále sloužil k osidlování zabraných oblastí. Své jméno tito psi získali po významné římské osadě Rottweil, centru obchodu s dobytkem na jihu dnešního Německa. Zde rotvajleři našli uplatnění především u řezníků, kterým pomáhali chránit dobytek a rozvážet maso na trh.

Zvrat v historii nastal na počátku 20. století, kdy s příchodem železnice došlo k upozadění pracovního upotřebení rotvajlera, čímž se plemeno dostalo až téměř na pokraj vyhynutí. Naštěstí se ale rotvajler začal hojně používat jako služební pes, a tak se jeho chov opět rozšířil. K oficiálnímu uznání rotvajlera jako opravdového policejního plemene došlo v roce 1910.

Vzhled plemene

Rotvajler patří k velkým plemenům psů, čemuž také odpovídá jeho mohutný a svalnatý vzhled. Podle výšky v kohoutku se dělí do čtyř skupin – na malé, střední, velké a zvláště velké, přičemž se obecně kohoutková výška rotvajlera pohybuje okolo 61–68 cm. Uši má vysoko nasazené a svěšené. Svalnatý a široký krk zdůrazňuje jeho masivní vzezření. Podmínkou uchovnění je taktéž patrová srst v černé barvě s pálením na tlamě, hrudi a končetinách. Bílé znaky na srsti nejsou povoleny.

Povaha

Povahové rysy prozrazují, že se jedná o inteligentní plemeno, které se jen tak něčeho nezalekne. Bez příčiny nikdy nebývá agresivní nebo uštěkaný. Pravdou ale je, že někdy je nutné jeho sebejisté chování důslednou výchovou potlačovat, psa neustále zaměstnávat a nenechat ho nudit se. Jedině tak do domácnosti přijme další zvířata, bude respektovat cizí lidi na svém území a bude skvělým společníkem dětí. Zmínit je třeba i pro něj typické ochranitelské sklony, díky nimž je výborným hlídačem a oddaným parťákem.

Podmínkou uchovnění rotvajlera je černá srst s pálením na tlamě

Nároky na pohyb

V posledních letech je rotvajler čím dál tím více chován jako společenský pes, a to jak venku v kotci, tak v bytě. Tento svůj nový úděl velice dobře snáší, avšak nelze opomenout, že v jeho srdci stále dřímá pracovitý pes, který v minulosti naháněl dobytek. Rotvajler tedy vyžaduje dostatek pozornosti ze strany majitele a soustavné zaměstnávání pohybem. Kromě každodenních procházek ho můžete zabavit psím sportem, během u kola nebo nácvikem obrany. Jak fyzické, tak duševní rozptýlení dělá dobře jeho pracovité povaze.

Zdraví rotvajlera

Rotvajler je odolné, zdravé a přizpůsobivé plemeno, které nevyžaduje žádnou speciální péči. Pokud mu zajistíte dostatek pohybu a budete se mu věnovat, bude dobře prospívat i jeho zdraví. Chován může být celoročně ve venkovním kotci díky své husté srsti. Jen horké letní dny hůře snáší, a tak by se měl pohybovat především na stinných místech.

Srst rotvajlera není nutné nijak upravovat. Bohatě postačí kartáčování dvakrát týdně. Pravidelnou péči si též zaslouží uši, drápy a chrup, který byste měli z důvodu vzniku zubního kamene kontrolovat a případně i čistit zubní pastou určenou pro psy.

Sdílet článek

Facebook

Twitter

Pinterest

email

Diskuze

Martina Janoutová

Odmalička jsem velkou milovnicí všech zvířat a koček především. Vždy jsem měla snahu se o všechny nalezence starat a poskytnout jim útočiště. To mi zůstalo dodnes, stejně jako moje láska z dětství – perský kocourek Tom, který je dnes už senior. Jako zapálenou chovatelku mě proto psaní pro Mazloun velice těší a mám radost, že mohu své chovatelské zkušenosti předávat dál.