Natálie Čípová
18. 2. 2021
Canisterapie se skládá ze dvou slov – canis (z latiny pes) a terapie. Jedná se tedy o psí terapii, kde pes hraje roli tichého pozorovatele. Přítomnost psa má totiž pozitivní vliv na psychický, duševní a fyzický stav člověka. Když se nad tím zamyslíte, psí společník nám vždy zvedne náladu. Psi mají totiž zvláštní dar, díky němuž mohou pomáhat lidem, kteří to nejvíce potřebují.
Canisterapie se využívá například v nemocnicích, kde pes zpříjemňuje pobyt pacientům polohováním. Ve školách a školkách, kde pes figuruje jako motivátor. Nebo také v domovech pro seniory, kde pes hraje roli společníka. Canisterapie probíhá skupinově nebo individuálně ve spolupráci canisterapeutického týmu se zaměstnanci jednotlivých institucí. Takový tým se skládá z proškoleného psovoda a psa, společně musí složit canisterapeutickou zkoušku.
Canisterapeutický tým si může vybrat svůj vlastní program, jak terapii bude provádět. Může chodit na pravidelné návštěvy v příslušném zařízení nebo pořádat jednorázové aktivity (přednášky, ukázky). Někteří psi plní takzvaný rezidentní program, kdy je pes trvale umístěn v jednotlivém zařízení. Nebo ambulantní program, kdy je pes přítomen v ordinaci lékaře, kam klient dochází. Canisterapeutický tým může také tuto praxi provozovat v prostředí, kde se provozuje zooterapie (klienti jsou ubytováni na ekofarmách).
Chcete si pořídit štěně? NEPŘEHLÉDNĚTE!
Sepsali jsme pro vás 40stránkový e-book pro všechny nastávající páníčky.
Sepsáno na základě našich zkušeností
Potřebné informace přelouskáte snadno za jeden víkend, získáte přitom informace, které hledáte, uceleně na jednom místě. Sepsali jsme ji na základě našich zkušeností a odborných informací.
Kniha mimo jiné obsahuje
- Jak vybrat psí plemeno
- Jak najít chovatele a chovatelskou stanici
- Jak připravit na štěně domácnost
- Jak přivítat štěně doma
- Vývoj a výcvik psa v prvním roce života
Canisterapie se dělí na čtyři další typy. Jedná se o aktivity za asistence psa, vzdělávání za asistence psa, terapii za asistence psa a krizové intervence za asistence psa.
1. Aktivity za asistence psa – AAA (z anglického animal assisted activities)
Jedná se asi o nejrozšířenější formu psí terapie, která je v canisterapeutické praxi využívána. Canisterapeut se snaží za pomoci svého psa aktivizovat klienta. To znamená, že se jej snaží pomocí zábavných aktivit rozmluvit nebo rozpohybovat. Typickými aktivitami jsou například hry se psem, péče o psa, hlazení a procvičování paměti. Tato forma canisterapie se praktikuje například v domovech pro seniory, ve školkách a školách, dětských domovech a podobně.
2. Vzdělávání za asistence psa – AAE (z anglického animal assisted education)
Jedná se o odborný typ canisterapie, při kterém musí mít psovod vzdělání například asistenta pedagoga nebo spolupracuje s pedagogy. Využívá se jak u osob se specifickými poruchami učení, tak v běžných školách a školkách. Hlavním cílem je zážitková výuka a pes se využívá jako prostředník při předávání informací.
3. Terapie za asistence psa – AAT (z anglického animal assisted therapy)
V tomto případě se canisterapie zaměřuje na řízenou terapii s dohledem odborníka. Jde především o kontakt člověka a psa zaměřený na zlepšení psychického nebo fyzického stavu. Nejčastěji se zde využívá technika polohování, hry rozvíjející motoriku a sociální dovednosti.
4. Krizová intervence za asistence psa – AACR (z anglického animal assisted crisis response)
Tady canisterapeutický tým spolupracuje s integrovaným záchranným systémem. Cílem takové krizové intervence za pomoci psa je stabilizovat stav klienta při různých nehodách a přírodních katastrofách. Nebo se snaží pomoci klientovi smířit se s tím, že je invalidní a podobně. Tým svého klienta neustále pozoruje a pokouší se zabránit zhoršení jeho stavu. Snaží se přenést jeho pozornost na nestresové požitky. Psovod musí mít potřebné vzdělání, popřípadě spolupracuje s odborníkem.
Jaký pes může vykonávat canisterapii?
Canisterapii může dělat každý pes, který má výborný zdravotní stav, dobrou poslušnost, skvělou souhru se svým psovodem a je starší patnácti měsíců. Nezaleží, jestli je to malé plemeno, střední nebo velké plemeno. Dokonce nezáleží ani na tom, jestli je to pes s průkazem původu nebo „voříšek“. Psí terapii může vykonávat i pes z útulku. Jeho majitel by však měl velmi dobře vědět, jaký je jeho temperament a jak se chová v různých situacích. Můžete se také podívat na náš seznam psích plemen, které se nejčastěji využívají v canisterapeutické praxi.
Vždy záleží na konkrétním jedinci. Výběr takového psa není vůbec jednoduchý. Canisterapeutický pes by měl mít velmi dobrý vztah k lidem. Práce s nimi by ho měla rozhodně bavit. Měl by být spíše submisivní, nesmí být bázlivý a agresivní. Každý takový pes by měl zvládat základní poslušnost a rozhodně nebude na škodu, když ho naučíte pár jednoduchých psích triků (otočky, poklonu, válet sudy a podobně). Takové psí kousky vám rozhodně zpříjemní práci s klienty, minimálně je skvěle pobavíte.
Autorka vychází ze své vlastní praxe a absolvovaných kurzů canisterapie.
Natálie Čípová
Zajímám se především o chov a psychologii psů. Řídím se pravidlem, že každé psí chování má nějakou příčinu. Doma mi dělá radost černobílý pes plemena border kolie – About Aspen Veselý ocas. Věnujeme se především agility, canicrossu a canisterapii. Chtěla bych vlastnit všechna štěňátka světa, ale to nemohu. Tak o nich alespoň píšu. :)
