Americký pitbulteriér – aktivní pes náročný na výchovu

Americký pittbul


14. 5. 2021

-->

Na první pohled americký pitbulteriér vzbuzuje respekt a pochybnosti o jeho společenské povaze. Přestože má v sobě zakódovanou nadřazenost a dominanci proti ostatním zvířatům, jedná se o velmi přátelského a oddaného psa. Pitbulteriéři jsou také ideálními společníky do rodiny s dětmi. Potřebuje nad sebou však pevnou ruku a řádný výcvik už od štěněcího období a v nesprávných rukou se může stát nebezpečným.

Historie

Americký pitbulteriér je považován za jedno z bojových plemen. K tomu, abychom mohli používat toto označení, je však důležité znát historii tohoto plemene a k čemu bylo vyšlechtěno.

Americký pitbulteriér pochází ze Spojených států amerických. Oficiální chov tohoto plemene začal na konci 18. století. Velmi se podobá americkému stafordšírskému teriérovi, se kterým má společné předky. Plemeno bylo dříve šlechtěno pro jeho povahu a schopnost bojovat s jinými psy v ringu v dlouhotrvajících zápasech s dalšími pitbuly, a to jen pro pobavení diváků. Tudíž je agrese k lidem velmi nežádoucí.  Dnes jsou však tyto psí zápasy v USA i v Evropě zakázány, bohužel se však ve světě nadále provozují ilegálně. Využívali se také pro lov nebo ochranu dobytka před kojoty a vlky.

Plemeno doposud není uznáno u Mezinárodní kynologické unie (FCI). Je však uznáno pod UKC (United kennel club) pod názvem american pit bull terrier, u ADBA (American dog breeders association) a u AKC (American kennel club). První dvě zmíněné organizace kladou důraz spíše na pracovní vlohy tohoto plemene a AKC na výstavní kondici.

Chcete si pořídit štěně? NEPŘEHLÉDNĚTE!

Sepsali jsme pro vás 40stránkový e-book pro všechny nastávající páníčky.

Sepsáno na základě našich zkušeností

Potřebné informace přelouskáte snadno za jeden víkend, získáte přitom informace, které hledáte, uceleně na jednom místě. Sepsali jsme ji na základě našich zkušeností a odborných informací.

Kniha mimo jiné obsahuje

  • Jak vybrat psí plemeno
  • Jak najít chovatele a chovatelskou stanici
  • Jak připravit na štěně domácnost
  • Jak přivítat štěně doma
  • Vývoj a výcvik psa v prvním roce života

Vzhled

Vzhled amerického pitbulteriéra se u jednotlivců v některých případech poměrně liší, protože plemeno nemá stanovený standard. Hlava by měla být středně dlouhá, hranatá a obdélníková. Někteří jedinci ji mají větší, jiní menší. Čenich by měl být hranatý a široký a pysky by neměly být plandavé. Barva očí může být jakákoliv, oči by však měly být z přímého pohledu kulaté a z boku by měly připomínat trojúhelníkový tvar.

Váha u psů se uvádí kolem 16 až 30 kg, u fen o něco méně a výška mezi 46–56 cm v kohoutku. Americký pitbulteriér by měl mít hluboký hrudník a dobře klenutá žebra směrem dozadu. Postava by měla mít atletický vzhled. Jeho ocas by měl být nízko nesený, středně dlouhý a ke konci zašpičatěný. Pitbul má pevné a mohutné nohy s širokými tlapkami. Jeho na dotek tvrdá srst by měla být lesklá a krátká. Zbarvení může být jakékoliv od bílé až po černou ve všech možných odstínech. Nepřípustné je však merle zbarvení, které bývá znakem zdravotních problémů.

Štěně pittbula

Povaha

Pitbul je velmi oddaný své rodině a k ostatním lidem je přátelský, k cizím lidem může být dokonce rezervovaný. Většina psů tohoto plemene také velmi dobře vychází s dětmi. Má však sklony k tomu, aby v rodině převzal místo vůdce smečky, proto by jeho výchova měla být důsledná. Americký pitbulteriér velmi rád těží ze slabosti a nedůslednosti svého majitele. Není to vhodné plemeno pro začátečníky.

Někteří psi, kteří nejsou z dobrého chovu (kříženci, špatné spojení psů), však mohou ztratit všechny výše uvedené vlastnosti a jsou spíše agresivní, neloajální k lidem a nepřátelští k ostatním zvířatům. Je tedy nutné znát rodokmen obou rodičů a volit štěně z chovatelské stanice.

Péče a nároky na pohyb

Toto plemeno nevyžaduje žádnou nadstandartní péči o srst, ale je potřeba se věnovat řádné výchově a výcviku už od jeho štěněcího období. Velmi důležitá je socializace s jinými psy, lidmi i prostředím. Jedná se o velmi aktivní plemeno náročné na pohyb, potřebuje spoustu pohybu, dlouhé vycházky a sportovní vyžití.

Americký pitbulteriér vyniká v různých sportovních aktivitách, zejména pak ve skoku do výšky, weight pullingu (pes musí utáhnout co nejtěžší náklad na určitou vzdálenost) nebo canicrossu (běh se psem).

Zajímám se především o chov a psychologii psů. Řídím se pravidlem, že každé psí chování má nějakou příčinu. Doma mi dělá radost černobílý pes plemena border kolie – About Aspen Veselý ocas. Věnujeme se především agility, canicrossu a canisterapii. Chtěla bych vlastnit všechna štěňátka světa, ale to nemohu. Tak o nich alespoň píšu. :)

Máte dotaz nebo radu?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

2 komentáře

  • Antonín Řimák says:

    Poznal jsem 17 psů včetně amstafa /PP/,kteří se chovali všichni podle vedení majitelů.Agresívního dobrmana /pokusal 3 lidi/jsem zpacifikoval hladem-dostal jen naprosté minimum krmení,a nevšímal jsem si jej…Za dva dny přišel do mé vzdálenosti asi na 3 metry a lehl si-jeho zrak znamenal rezignaci!Za další den si sedl vedle mne asi na jeden metr…Ptal jsem se jej,jestli je kamarád…Zakňučel a položil hlavu mezi přední nohy-to je znak podřizenosti a respektu majitele…Další den si sedl přede mne a dovolil,abych jej pohladil!Poté dostal běžnou dávku granulí,která obsahovala sedativa od veterinářky…Upozorňuji ,že hlad spacifikuje i ty nejotrlejší a labilní psy,pes nastrádá,ale jeho újma jej konsoliduje bez ohledu na mentalitu a rasu…Cvičák psy učí lidskému drilu,který např.NO později pocítí na zadních nohách…Pes nepotřebuje zahradu a stupidní jsou požadavky na „aktivitu“ majitelů od útulků…Každý pes potřebuje komunikaci,bez té strádá psychicky…Fixace na majitele je riziková,je vypěstovaná jedincem s nezdravým sebevědomým,které se později vymstí na útocích jiných lidí než jsou domácí…Po návyku na zřízence okamžitě napadne jiného,kterého nezná…Varuji před benevolencí ČV,který doposud v sobě nese jedince smečkovité mentality a v rukách majitele bez mimořádného respektu může dojít k napadení a zkratu tohoto psa!Součinnost celé rodiny v ovládání tohoto plemene musí být bezpodmínečně dodrźena,jinak může u psa dojít při změně vedení ke zkratu a napadení samotného majitele-tragické případy také u nás jsou toho dokladem!Bojová plemena jsou velmi mírná,je-li jejich vedení s rozumem praktikováno…Pes nesmí být cvičen pro rozpoznání své síly,jinak ji kdykoliv může zneužít!Tito psi v rodinách s dětmi jsou fyzicky tlumeni pŕátelským zacházením a jsou naprosto neškodní!Jen idioti mají snahu vyvolávat v těchto plemenech u veřejnosti strach,kterým si „honí“ své psychopatické sklony…Pokud je třeba k řízení kamionu profesní průkaz,trval bych na psychotestech u nových majitelů těchto psů pro vhodnost chovu dle jejich mentality!Všichni psi velkých plemen CC,bandog,RW,dogy a pod. vyžadují respekt k mentalitě každého psa…Majitel se musí od psa učit-nikdy ne naopak!Musí vědět co má vlastně doma…U kříženců je to dvojnásobně třeba,z důvodu spojení např.kavkazáka s RW nemusí reagovat pes na povel vůbec…Učil jsem své svěřené psy,aby na pokyn ruky pochopili,co se po nich žádá,slovní povel nemusí být psem dobře zpracován…Pes nesmí být fyzicky trestán,bude obezřetný a ve strachu může kousnout,doporučuji takovému majiteli zhodnotit své možnosti pro další držení takového psa..Nepoznal jsem zkažené psy,jen zkažené majitele.Řimák

  • -->