Hledáte malého skladného psa, který má svůj vlastní názor a miluje pohyb? Tak potom je pomeranian to pravé plemeno pro vás. Je to aktivní pes, který není moc náročný na výcvik a je vhodný pro pejskaře začátečníky. Většina pomeranianů také dobře vychází s dětmi. Nevýhodou však může být, že si různé věci vynucuje štěkáním a péče o jeho krásnou dlouhou srst je o něco náročnější než u jiných psích plemen.
Historie plemene
Jsou to potomci pracujících arktických psů. V prvních dnech byli mnohem větší a byli používáni jako tažná síla, byli zapřaženi za sáněmi a pomáhali s těžkým nákladem. Jejich genetika je spojována s pracovními psy – se samojedem a s aljašským malamutem. Jejich pojmenování vzniklo pravděpodobně až v 18. století. Ačkoliv již plemeno žilo po celé Evropě, svou popularitu si získalo až po dovezení do Anglie. Tito psi však byli o něco větší než dnešní pomeraniani, každopádně si udržovali stejné rysy, jako stočený ocas, delší srst a špičaté uši. První klub pomeranianů byl založen v roce 1891 a o pár let později vznikl i první standard plemene.
Vzhled plemene
Standard pomeraniana u FCI je dnes stejný jako u německého trpasličího špice. Zajímavostí je, že v USA a v Thajsku jsou tato plemena již rozdělena a každé má svůj vlastní standard. Jejich hlava vám může připomínat liščí siluetu, je široká a mírně plochá v poměru k čenichu. Oči jsou střední velikosti, oválné, umístěné blízko u sebe a mají tmavou barvu. Uši jsou nasazeny tak akorát od sebe, špičaté a vztyčené.
Chcete si pořídit štěně? NEPŘEHLÉDNĚTE!
Sepsali jsme pro vás 40stránkový e-book pro všechny nastávající páníčky.
Sepsáno na základě našich zkušeností
Potřebné informace přelouskáte snadno za jeden víkend, získáte přitom informace, které hledáte, uceleně na jednom místě. Sepsali jsme ji na základě našich zkušeností a odborných informací.
Kniha mimo jiné obsahuje
- Jak vybrat psí plemeno
- Jak najít chovatele a chovatelskou stanici
- Jak připravit na štěně domácnost
- Jak přivítat štěně doma
- Vývoj a výcvik psa v prvním roce života
Má pevné končetiny stření délky úměrné k velikosti psa. Tělo je dobře klenuté a kompaktní, má poměrně hluboký hrudník, který ale není moc široký. Tlapky pomeraniana jsou tzv. kočičí – malé a zakulacené. Ocas je nesený vysoko a otočený směrem k zádům psa. Pohyb pomeraniana je energický a svižný.
Má podsadu a krycí srst, která je samočisticí a dlouhá. Základními barvami jsou bílá, černá a hnědá. Může se objevit i oranžová nebo modrá. Psi, kteří mají na sobě bílé znaky, se nevyužívají v chovu (vyjma bílých psů). Srst by měla být rovnoměrně stínovaná bez výrazných skvrn. Ideální váha u psů je 1,8–2 kg a u fen 2–2,5 kg. Pomeranian je malé plemeno, jeho výška v kohoutku se udává kolem 13 až 28 cm a je považován za menší variantu německého špice.
Povaha a nároky na pohyb
Pomeranian je energický a živý pes, který je vždy připraven pro každou lumpárnu. Má raději aktivní styl života než každodenní válení v pelíšku. Je to dobrý manipulátor a dokáže svého majitele zneužívat ve svůj prospěch. Je velmi hravý. Má tendence štěkat na vše, co se mu líbí i nelíbí, je to trochu zlozvyk, který je třeba korigovat už od štěněte. Je nedůvěřivý k cizím lidem, ale své majitele naprosto miluje. Rád se učí nové věci, takže to není pes náročný na výcvik.
Zdraví a péče
Pomeranian je poměrně zdravé plemeno, má však sklony k tvorbě zubního kamene, a tak je nutné věnovat se jeho prevenci. Je to pes, který je vhodný spíše k soužití v bytě nebo uvnitř domu, nikoli v kotci na zahradě. Jeho péče o dlouhou srst je poměrně náročná. Je třeba srst pravidelně vyčesávat a alespoň dvakrát do měsíce ji zastřihnout. Protože se jedná o malé plemeno, dávejte pozor, aby pes netrpěl nadváhou, a kontrolujte jeho denní příjem energie.