Natálie Čípová
15. 11. 2017
Border kolie je ovčácký pes, který byl vyšlechtěn k tvrdé práci v nepříznivých podmínkách. Je to pravá ruka pastevců. Dnes také vyniká ve všech kynologických sportech, jako je třeba agility, dogfrisbee nebo dogdancing. Borderka je totiž velmi inteligentní a je schopná se naučit každý psí kousek, na který si jen vzpomenete. Toto plemeno je velice oblíbené a populární po celém světě.
Historie plemene
Existují zmínky o tom, že ovčácké psy zvané „kolie“ využívali již Keltové. Toto plemeno bylo vyšlechtěno pro práci – po domestikování ovcí pastevci potřebovali snadno ovladatelného, rychlého a inteligentního psa, který by jim pomáhal pohánět ovce na jiné pastviny. V sedmdesátých letech 19. století byly zavedeny první soutěže ovčáckých psů v Anglii, Skotsku, Irsku a Walesu. Díky tomu chovatelé mohli porovnat své pracovní psy, což pak mělo vlivný dopad na kvalitu chovu. V roce 1906 také vznikla organizace ISDS (International Sheep Dog Society), která dodnes sdružuje chovatele pracovních border kolií.
Název border kolie byl ale uznán až o čtyři roky později. A vznikl v závislosti na tom, že byly nejčastěji chovány na hranicích mezi Anglií a Skotskem (borders = hranice). Není zcela jasné, jak tito ovčáčtí psi vypadali, ale za otce novodobého plemene border kolie je považován pes Old Hemp a za fenu Old Maid.
Chcete si pořídit štěně? NEPŘEHLÉDNĚTE!
Sepsali jsme pro vás 40stránkový e-book pro všechny nastávající páníčky.
Sepsáno na základě našich zkušeností
Potřebné informace přelouskáte snadno za jeden víkend, získáte přitom informace, které hledáte, uceleně na jednom místě. Sepsali jsme ji na základě našich zkušeností a odborných informací.
Kniha mimo jiné obsahuje
- Jak vybrat psí plemeno
- Jak najít chovatele a chovatelskou stanici
- Jak připravit na štěně domácnost
- Jak přivítat štěně doma
- Vývoj a výcvik psa v prvním roce života
V České republice se první štěňata tohoto plemene narodila v roce 1994. Podmínky pro chov border kolií v České republice určuje klub BCCCZ (Border Collie Club Czech Republic). Prostřednictvím Českomoravské kynologické unie je tento klub také členem mezinárodní kynologické organizace FCI a řídí se anglickým standardem plemene.
Vzhled plemene
Border kolie by měla být dostatečně velká na to, aby vzbuzovala respekt u obrovských stád zvířat. Ideální výška u psů se uvádí kolem 53 cm, u fen o něco méně. Váha je také velmi individuální, uvádí se mezi 12–22 kg. Kolie se rozlišují na výstavní a pracovní linie a od toho se odvíjí i jejich vzhled. V dnešní době se začíná prosazovat také označení sportovní linie, která je něco mezi výstavní a pracovní. Někteří chovatelé toto označení naopak neuznávají.
Podle standardu FCI (Mezinárodní kynologická federace) se má však jednat o psa dobrých proporcí a ladných rysů ukazujících kvalitu, půvab a dokonalou vyváženost, které ve spojení s tělesnou stavbou demonstrují jeho výkonnost.
Hlava border kolie je přiměřená k tělu s širokou lebkou. Má poměrně krátký čenich, který se směrem k nosu zužuje. Nos je černý, jedině u hnědobílých kolií může být hnědý. Někteří jedinci ve zbarvení merle mají nos místy stále růžový. Bystré oči jsou středně velké oválného tvaru. Mají hnědou barvu, pouze u merle jedinců mohou být oči celkově nebo částečně modré. Uši by měly být středně velké, vztyčené nebo polovztyčené a při poslouchání pohyblivé. Ocas je dlouhý, nízko nasazený a na konci mírně zahnutý nahoru.
Border kolie má dvě varianty osrstění – středně dlouhé a krátké. Její podsada je měkká a krycí srst hustá, ochrání psa za jakéhokoliv počasí. Povolené jsou různé druhy barev. Mezi ty základní patří černobílá, hnědobílá, australská červená, lilabílá a modrobílá. Ke všem těmto barvám se pak přiřazuje pálení, žíhání, merle nebo sable. Nikdy však nesmí převažovat bílá barva a dva jedinci nesoucí gen merle nemohou být spojeni, hrozí zde riziko vážných zdravotních problémů.
Povaha plemene
Border kolie se řadí mezi velmi aktivní plemena, na první pohled se může zdát, že je hyperaktivní. Pro svého majitele udělá naprosto cokoliv. Vyniká v pasení a ve všech sportovních kynologických aktivitách. Měla by mít nastavený denní rozvrh – musí se naučit, kdy má odpočívat a kdy se po ní vyžaduje nějaká práce. Potřebuje unavit jak po psychické, tak i fyzické stránce.
Potřebuje nad sebou pevnou a něžnou ruku zároveň, je totiž velmi vnímavá a citlivá. Její výchovu a výcvik si můžete nesprávným jednáním rychle zkazit. Nesnese hrubost nebo psychické či fyzické trestání. Přestože je velmi inteligentní a chápavá, umí se stejně tak rychle naučit i špatné věci. Na druhou stranu umí předvídat, jaký povel právě bude následovat. Vnímá naše pocity, sleduje gesta a reaguje na tón hlasu svého psovoda.
Mezi problémy, které souvisí s nadměrnou citlivostí, patří například sklony k ustrašenému chování. Tomuto chování je nutné předcházet už ve štěněcím věku pomocí výchovy a socializace. Někteří jedinci tohoto plemene také mají nutkání pronásledovat stíny, auta, mouchy, nebo dokonce děti. Toto nevyžádané chování je nutné okamžitě zarazit. Border kolie si takto počínají většinou z toho důvodu, že se nudí či jsou ve stresu. Některé borderky jsou schopné štípat po nohou nebo kotnících. Toto štípnutí kolie využívají při ovládání dobytka. Může se vám to stát, když se vás vaše borderka bude snažit popohnat, ale i na toto je nutné dávat si velký pozor.
Většina border kolií nevychází s malými dětmi. Není to zrovna vhodné plemeno do rodiny, a už vůbec ne na hlídaní domu se zahradou. Miluje blízkost svého majitele a většina jedinců miluje mazlení a drbání.
Péče
Jediné, co toto plemeno potřebuje, je váš čas. Není nic horšího než vidět zhrzenou border kolii ležící na zahradě. Pořiďte jí na hraní spoustu interaktivních hraček a věnujte se něčemu, co vám společně bude dávat nějaký smysl. Začněte běhat třeba agility, dělat dogdancing (tanec se psem) nebo se věnovat pasení. V deštivých dnech také můžete popustit uzdu své fantazii a vymyslet pejskovi vlastní hlavolamy.
Border kolie má samočisticí srst, takže není nutné ji pravidelně koupat. Stačí ji jedenkrát za týden vykartáčovat a dávat pozor na délku drápků. Ty si ale ve většině případů sama obrousí při venkovních aktivitách. Je nutné také sledovat stav zubů a věnovat se prevenci zubního kamene. Dobře k tomu poslouží syrová kost, parůžek nebo kartáček a zubní pasta pro psy.
Zdraví
Border kolie se v průměru dožívá 12–15 let. Jedná se o relativně zdravé plemeno, ale může trpět některými dědičnými nemocemi.
Jedná se například o dědičnou neutropenii (nemoc imunitního systému), oční choroby, jako je anomálie oka, glaukom (zelený zákal) či primární luxace čočky (oslabení vazu oka). Kolie nesoucí větší bílý pigment také mohou trpět vrozenou hluchotou nebo slepotou.
Jednou z nejčastějších nemocí je však dysplazie kyčelního kloubu a osteochondróza ramen nebo loktů zvířete. Toto plemeno bohužel také trpí na epilepsii. Všechny tyto nemoci se dnes však dají testovat, chovatel by vám měl umožnit nahlédnout do originální dokumentace týkající se testování.
Zajímavost
Jednou z nejznámějších vlastností tohoto plemene je intenzivní „oko“ neboli pohled, kterým border kolie hypnotizuje cíl, jejž se snaží uvést do pohybu. Oko border kolie je známkou toho, že se pes dokáže perfektně soustředit. Psi se silným okem jsou u chovatelů velmi žádaní. Správná borderka by při zaměření na dobytek měla také stále vnímat povely psovoda. Nepleťte si ale tuto vlastnost s nežádoucím sledováním aut nebo stínů.
Border kolie s PP, nebo bez PP?
Lidé mnohdy netuší, jaký je rozdíl mezi čistokrevným a nečistokrevným psem. Čistokrevná border kolie je pes, který je registrovaný u ISDS a má pracovní rodokmen nebo u Českomoravské kynologické unie a má průkaz původu. Průkaz průvodu je po narození vystaven každému štěněti po uchovněných rodičích.
Průkaz původu neboli rodokmen slouží jako doklad o tom, že máme čistokrevnou border kolii. Díky tomuto dokumentu můžeme dohledat všechny předky a příbuzné našeho psa a známe také veškeré informace o jejich zdraví. Pokud pes nemá průkaz původu vystavený jednou z výše uvedených organizací, nelze ho považovat za čistokrevnou border kolii. Jedná se o křížence, který může mít podobný vzhled.
Natálie Čípová
Zajímám se především o chov a psychologii psů. Řídím se pravidlem, že každé psí chování má nějakou příčinu. Doma mi dělá radost černobílý pes plemena border kolie – About Aspen Veselý ocas. Věnujeme se především agility, canicrossu a canisterapii. Chtěla bych vlastnit všechna štěňátka světa, ale to nemohu. Tak o nich alespoň píšu. :)
3 komentáře
Dobrý den,
prosím o radu – máme psa, 1,5roku a dává nám něco najevo tím, že vrčí . Bohužel nevíme co nám tím chce říct. Děkuji za případnou radu.
S pozdravem Marek.
Dobrý den, sourozenci chtějí babičce, která má 82 let, žije sama na statku s uzavřeným dvorem a špatně chodí, štěně Border Kolie. Co si o tom myslíte? Děkuji
Dobrý den, Vím že tento článek již je staršího data, ale nedá mi to.
Né, že bych se v tom nějak moc vyznal, ale tvrdit, že pokud pes nemá papíry, je to vlastně podvraťák, není úplně fér. Ano, z pohledu genů, absolutní čistoty rysů a vlastností, se to takto dá říci z pohledu chovné stanice.
Pokud koupíte psa bez PP, může se stát, že je nakrytý jinou rasou a je to vořech, ale představte si, že si někdo koupí fenu s PP a má ji na práci nebo jen jako partnera a ne na business. Každá fena by prý ze zdravotních důvodů měla mít alespoň 1x štěňata. To má ten člověk začít řešit všechny ty věci, aby měl ze své feny chovnou? Když o to třeba ani moc nestojí? Tak jí prostě sežene pěknej protějšek s podobným problémem a mají štěňata, která jsou čistokrevná ale bez PP.
Rovněž, může někdo mít psa nebo fenu s nějakým problémem, třeba nevyrostlý zub (to je psovi úplně jedno a majiteli co chce mít především dobrého partnera rovněž). Z tohoto důvodu to však nemůže být chovný, přes to že je papíráč. A rovněž má potom štěňata čistokrevná, ale bez PP. A podvraťáci to nejsou.
Když to tak vezmeme, tak jak moc čistokrevný je pes s PP, kterému nenarostl nějaký zub. To asi až tak čistokrevný není. A lze tedy říci, že je to taky vořech, a papíry má.
Beru to tak, že papíráči jsou dobří především pro chov, a účelem je postupně během času vyřadit všechny psy s odchylkami, aby geny obsahovali jen přesně to co je požadavkem. To ale stejně zatím nenastalo, a úplně to asi nikdy nenastane.
Máme už čtvrtého psa, a jen ten první byl papíráč, a zrovna ten měl jako jediný vadu srsti. Jak to? Takže podle mne, pokud někdo nechce psa na chov, nebo není hnidopich, nebo se nekoupe v prachách, je poměrně velká šance, že mezi čistokrevnými psy bez PP najde výstavní kousek do 10 000 Kč (oproti papírovému za 25000). Ale pochopitelně. může mít i smůlu a ze psa se může vyklubat i něco jiného. Jak jsem ale psal, i papírový velký knírač měl srst vlnitou jako ovce, a PP měl. Myslím, že i takto by se dalo pojmout to papírové šílenství. Je však jasné, že záruky u PP psů jsou samozřejmě vyšší, i když některé rasy byly přešlechtěné a právě PP jedinci trpěli infarkty, alergiemi, atd.